Druhy vlastnictví nemovitosti
Vlastnictví domu, bytu nebo další nemovitosti může mít různou formu - osobní, družstevní, společné jmění manželů a další. Rozdíl je v tom, jaké práva a povinnosti z typu vlastnictví vyplývají. Např. v případě bytu ve společném jmění manželů nelze byt prodat nebo pronajmout bez souhlasu manželky nebo manžela.
Osobní vlastnictví jedním majitelem
V případě, že je byt nebo dům v osobním vlastnictví a má jen jednoho majitele nebo majitelku, je situace poměrně jednoduchá. Majitel nebo majitelka má právo nakládat s bytem, např. dělat stavební úpravy, byt pronajmout nebo ho zatížit hypotékou. Musí se ale řídit obecnými podmínkami, např. že stavba nesmí nadměrně omezovat sousedy nebo že je nutné nahlásit záměr v bytě podnikat správci budovy. Omezení platí hlavně pro byty v bytových domech, kde např. musíte platit příspěvky do fondu oprav.
Vlastnictví je zaneseno v katastru nemovitostí.
Nemovitost ve společném jmění manželů
Byt či dům v tomto případě vlastní manželé společně. K prodeji nebo pronájmu je pak potřeba souhlas obou manželů. Z toho plyne potenciální problém, pokud jsou manželé odloučeni a nedokážou se domluvit. V případě rozvodu pak obvykle jedna strana vyplatí druhou (poměrnou částkou za polovinu hodnoty bytu), nebo musí dojít k odprodeji bytu a rozdělení peněz. Možných řešení je samozřejmě víc, záleží na ochotě se dohodnout. V případě úmrtí jednoho z partnerů přechází celý byt nebo dům do vlastnictví toho druhého.
Družstevní vlastnictví
V případě družstevního vlastnictví nevlastníte byt přímo, ale vlastníte členský podíl v bytovém družstvu, kterému byt patří. Platí tak řada omezení, kdy musíte např. větší úpravy nahlašovat družstvu nebo kdy musí být některé úkony družstvem schváleny. Záleží na stanovách konkrétního bytového družstva.
Výhodou družstevního vlastnictví je snazší průběh koupě. Byty v družstevním vlastnictví jsou také obvykle levnější než byty kupované do osobního vlastnictví. Protože nemovitost nevlastníte přímo, není vaše vlastnictví zapsáno přímo v katastru nemovitostí. Také nemusíte řešit daň z nemovitosti, i když ji nepřímo stejně zaplatíte, protože ji platí družstvo jakožto vlastník bytu a družstvo od vás obvykle vybere částku na daň z nemovitosti na poplatcích.
V případě družstevních bytů je ovšem složitější získat hypotéku, protože nemůžete ručit nově koupeným bytem.
Tento typ se týká vlastnictví bytů a upravuje ho speciální zákon (§ 727 - § 757 zákona 90/2012 Sb.).
Podílové spoluvlastnictví
Nemovitost, stejně jako jiné věci, můžete spoluvlastnit ve více lidech. Podíly mohou být rozdělené jakkoli, nejen rovným dílem. V zákoně (§ 1115 - § 1239 zákona 89/2012 Sb.) jsou stanoveny podmínky, za kterých mohou spoluvlastníci spravovat nemovitost. Např. významná rozhodnutí musí být schválena alespoň dvěma třetinami hlasů spoluvlastníků. Hlasy se přitom nepočítají podle osob, ale podle velikosti jejich podílů. Pokud by tedy byt vlastnily dvě osoby, z nichž jedna by měla 95 % vlastnictví a druhá 5 %, může první osoba i v podstatných rozhodnutích vždy tu druhou přehlasovat. Ovšem i zde platí pravidla, že všichni spoluvlastníci mají právo účastnit se rozhodování a případně se odvolat k soudu, pokud jsou přehlasováni. Soudní spory jsou v tomto typu vlastnictví bohužel častým výsledkem neshod mezi spoluvlastníky.
Vlastnictví nemovitosti firmou
Byt nebo dům nemusí vlastnit jen fyzická osoba, ale i firma. Formy vlastnictví jsou formálně stejné jako v případě osobního vlastnictví nebo podílového spoluvlastnictví a platí pro ně obdobná pravidla, ale vlastníkem je např. s.r.o.